Aktuální nabídka - detail produktu

Zvonek-trvalka

Campanula

Neslyšnou píseň rozehrávají na loukách i v lesích po celém světě. Nechybí ani v zahradách, a to jak v divokých formách, z nichž nejznámější je Campanula patula – zvonek rozkladitý, tak ve šlechtěných varietách. Tvar květu je natolik jednoznačný, že se pojmenování této něžné rostlinky ve světě neliší. I latinský název campanula znamená v překladu zvonek. Zvonků je známo na 300 druhů, většina se řadí ke keřům. Některé dnes patří k ohroženým druhům např. Campanula barbata, Campanula zoysii či Campanula sibirica. Nejčastěji bývají zvonky dlouholetými trvalkami, existují ale i druhy pěstované jako jednoleté či dvouleté např. Campanula medium.

Zvonky mají vzpřímený vzrůst, šlechtěné druhy mohou mít převislou formu. Listy jsou od úzkých kopinatých až po okrouhlé.

Kvetou ponejvíce v červnu až srpnu, některé druhy již v dubnu, jiné vykvétají až do září. Květy uspořádané v širokých i semknutých latách jsou od modrých přes fialové až po jemně narůžovělé či čistě bílé. Nejdéle a nejhojněji zdobí modrofialové květy nízký Campanula portenschlagiana, nakvétají od června do srpna.
Pěstování

* Zvonky se nedají tvarovat, ponechávají si vždy přírodní vzhled, nejlépe se proto uplatní v zahradách v přírodním stylu.
* Pěstujeme ze semen nebo vysazujeme přímo předpěstované mladé rostlinky.
* Zvonky jsou poměrně nenáročné, rostou i v chudších půdách, bohatým květenstvím se odvděčí po vysazení do kypré hlinitopísčité půdy. Campanula cochleariifolia vyžaduje půdu humózní, kamenitou. Zvonky mají rády slunce nebo polostín, vyjma některých druhů např. lesní zvonek Campanula latifolia vyžaduje stinné stanoviště. Zvonky pocházející z jižních oblastí potřebují ochranu před větrem např. Campanula garganica. K nejotužilejším druhům patří Campanula poscharskyana s hvězdičkovými květy.
* K nověji ve skalkách pěstovaným patří, ve volné přírodě chráněný, Campanula thyrsoides se žlutozelenými květy nezvykle uspořádanými do klasu podobně jako hyacint, vyrůstajícího z listové růžice.